Nevděční čtenáři - kupci obálek

Nesuď knihu podle obalu.

Kolikrát člověk tohle slyšel, a ne vždy muselo jít o knihu, ale i o osoby nebo jiné věci. Je sice pravda, že hezká obálka dobrou knihu neudělá, ale hnusná obálka prostě nezaujme a knihu neprodá.

Je to prostě tak.

Nikdo v knihkupectví nekouká po anotacích. Teda kouká, ale až poté, co člověka zaujme název nebo právě ta obálka. Z toho důvodu se knihy vystavují obálkou dopředu.

Před nedávnem mě docela pobavila věta, ať jedna holčina neřeší kraviny (vzhled obálky), a když je evidentně znuděná, tak ať si jde číst. Dost často, pokud člověk řekne nějakou kritiku na vzhled obálky, tak je pak za nevděčného čtenáře.

A já teď přemýšlím, co to je vděčný čtenář?

To je člověk, který za jednu knihu dá přes 300 korun a vychválí ji do nebes, a nebo pokud se mu tam něco nelíbí, tak drží hubu. Chápu to správně?

Co si budeme vykládat o tom, jak vypadá finanční situace v této zemi. Průměrná minimální mzda na hodinu za loňský rok se pohybovala těsně pod 80 korun. Takže když řekneme, že člověk nežije na minimálce, tak má kolik 100-120 korun na hodinu? To jsou tři až čtyři hodiny práce abych měla na to být hodný čtenář, co si knihu koupí. Pokud jste ovšem zaměstnanec, když jste OSVČ, tak je to komplikovanější. Studenti to často nemají o nic lepší a jsou na tom finančně hůř, protože brigády se hledají těžko, jsou málo placené a ne každý rodič vám měsíčně nasype několik tisíc, když vás živí, šatí a sponzoruje vám život.

Takže já do knihy investuji několik hodin, abych si ji vůbec mohla koupit, pak nějakou dobu strávím výběrem, čekáním na knihu, když berete přes e-shop (Samozřejmě přímo od vydavatele, ať nejsme nevděční a podporujeme nakladatele nebo vlastně teď knihkupce? Nejsem si jistá, jaký je aktuální trend.) a pak přijde samotné přečtení. To je docela dost investovaných hodin do jedné knihy.

Tohle všechno je čtenář ochotný podstoupit kvůli jedné knize - dost z vás to zná z první ruky.

K tomu bych připočetla něco ohledně toho výběru knih. Dost velká většina lidí nečeká na to, co oznámí v edičáku a kouká na Goodreads, zahraniční bookstagramy a tak. Najdete dokonalou knihu která se vám líbí. Ohromující obálka, anotace z které svědí prsty, co prahnou po stránkách k otáčení, pozitivní ohlasy v komentářích.

Shodou okolností nějaké české nakladatelství oznámí, že koncem roku u nás tato kniha také vyjde. Člověk má na výběr dvě možnosti. Najít si knihu u zahraničního prodejce, koupit si ji v angličtině a buď se s ní trápit jako já (protože angličtina) nebo ji rychle přelouská a je spokojený, jenže dost lidí i když ji má v angličtině, si ji chce pořídit ještě i v mateřském jazyku.

Druhá varianta je ta častější, a prostě si ten rok počkáte. Je dost vynikajících angličtinářů, kteří si knihu koupí jako ebook a počkají na českou variantu nebo čekají úplně, pokud jde o nového spisovatele a nejsou si jistí, jestli chtějí do toho tolik investovat, teda duplicitně.

Ale teď se bavíme o tom, že nechceme kupovat knihu v angličtině. Protože proto. Těch důvodu může být hodně a já je nejdu vyjmenovávat. Já vím, že těch důvodu, proč si máme koupit knihu v angličtině by mi někteří lidi zvládli vyjmenovat i deset, ale prostě budeme se, že držet toho, že jsme rozhodnutí koupit knihu v češtině, a víme, že má letos vyjít.

Tady nastává doba modlení.

Teda v naší zemi běžná praxe, protože člověk začne trnout, co nakladatel posere na obálce. Jsem už nevděčná? Jo? Co už. Jsou totiž chvíle, kdy i ateista jako já, by kvůli tomu, aby některé knihy vyšly stejně jako v zahraničí bych upsala duši jakémukoliv bohu, který by to zařídil.

Co se děje v období, kdy se u nás oznámí že něco vyjde?

Těch článků o tvorbě obálek tu už bylo hodně. Hlavně když někdo projeví nespokojenost nad nějakou obálkou, strhne se lavina na sítích mezi čtenáři a i nakladatelství začala vydávat články o tom, jak vznikají obálky na svou obranu. Ano, myslím například tebe Fragmente.

To, že v článku napsali blbost a po upozornění na to článek editovali a daný odstavec zmizel a z člověka udělali blbce, protože to pro ně byla lepší varianta, než odpověď na komentář, je kategorie sama o sobě.



Nakladatelství tedy koupilo práva na knihu. Jsou dvě varianty. Buď si koupí práva na vlastní obálku nebo si udělají svoji, což se bohužel ne vždy úplně povede. U vlastní obálky je to o najmutí grafika/ilustrátora atd. Dokážete si to představit, že jo? U zakoupení práv na obálku se kupuje obálka i písmo. Každá kniha má nějaký svůj budget (tedy rozpočet), který nakladatelství může a mělo by využít, ale někdy se do toho to písmo nevleze a tak dostaneme téměř originální obálku.

Vloni v říjnu jsem byla na Humbook festivalu a byla tam právě přednáška o knižních obálkách, kterou jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít. Řešili se tam právě tyhle věci, jak se vlastně nakladatelství dopracuje k finální verzi obálky a vlastně tuhle většinu jsem věděla, ale psala jsem to tu hlavně pro vás, kdo to nevěděl nebo abych nebyla nařknutá, že si neuvědomuji kolik práce a peněz stojí obálka. Uvědomuji, jenže zas jsme u těch peněz.

Já tehdy v rámci závěrečné diskuze měla možnost položit otázku, a to podle čeho se určuje jaký budget která kniha dostane. Co vlastně rozhoduje o tom, že si nakladatelství řekne, tak na tohle prostě nemáme a nemá cenu na to dát víc peněz? Kdo nebo co odsoudí knihu dopředu k neúspěchu? Odpověď na tuhle otázku mě zajímá do dnes. Bylo mi místo toho opět vysvětleno, na co se ten budget použije. Nešlo mi o přesné čísla, která obálka kolik stála, ale spíš podle čeho to vyhodnocují, jaká jsou kritéria pro to, co má kniha splnit, aby měla šanci mít dostatek peněz na stejnou obálku jako v zahraničí.

Buďme rádi za to, že nám je vůbec vydají.

Haló lidi?! Uvědomujete si vůbec kolik peněz ty velké nakladatelství vydělávají? Kolik mají zaměstnanců? Poboček, placených reklam a kolik se tam protočí peněz? Vážně si myslíte že ty knihy vydávají kvůli nám? Že jsme fanoušci? Že milujeme čtení? Kolikrát se nějaká serie nedovydala? Hodněkrát co? A proč? Nebyl zisk, tak na co? A takové to, že ji vydáme jako ebook a tisknout nebudeme, to tu taky bylo a nemyslete si, že to dělají, protože někomu z těch nahoře na nás záleží. Bylo to proto, že bylo kolem toho haló a samozřejmě větší prodeje, když se upozornilo, že kvůli malým prodejům nevyjde nic. Samozřejmě to fungovalo a lidi kupovali. Pořád si myslíte, že to dělají kvůli nám?

Ale no tak. Nebuďte bláhoví. Je to opět o penězích a o tom, že ty knihy lidi koupí a chtějí je. S čím se ale vůbec neztotožňuji, a kvůli čemu tohle všechno píšu je to, že bychom si neměli stěžovat. Nelíbí se ti “naše” obálka? Nekupuj si to. Tak to nekupuj. Nelíbí se ti překlad? Tak si ji prostě nekupuj. Změnili jsme iracionálně název? Vadí ti to? Tak si to prostě nekupuj, ale hlavně si nestěžuj a běž si číst.

Co to je sakra za argument? Já chci ty peníze za to dát. O to nejde. Proč mají potřebu měnit něco, co je dokonalé nebo alespoň se to líbí valné většině lidí už v originále? Asi většina tuší, na co narážím. Dnes trošku otevřu staré věci ohledně obálek, co zde za tu dobu pozoruji a nakupily se.

Tohle je za mě osobně věc, kterou nechápu a ano souvisí to s obálkou, jsou věci kolem Grishaverse. To že Griša je totálně zmrvená a přišla jim příliš ruská, když je to inspirované Ruskem, tak ji radši změnili ze strachu, že se nebude prodávat je kapitola sama o sobě, ale kdo neví co myslím, tak dole vám dám obrázek pro porovnání. Věřím tomu, že člověk co tohle odsouhlasil sii už hodněkrát musel obít hlavu o stěnu, ale jako bylo by docela fajn, kdyby k tomu udělali novou edici s normalními obálkami a ne s tamtou vytřeštěnou káčou, co tam máme.
Jenže může mi někdo říct, proč každá ta série je vzhledově diametrálně jinde? Hlavně, že Šest vran a Prohnilé město nemá stejnou velikost? Jakože proč? My jsme vám něco udělali? A to na fotce není Zjizvený král. Celkově tohle mi přijde jako bída a bolest v přešlapech, které tam absolutně nemuseli být. Ať mi nikdo netvrdí, že ten nápis je takový problém otočit tak, aby všechny série šly jedním směrem. Zabere to pár sekund v Photoshopu!
Já to chápu, jsou to různé série a tak dále, ALE je to jeden autor a jeden svět. Je to prostě Grishaverse, a každý kdo je má komplet, je má určitě vedle sebe. Kdyby byly jednotné, tak by to bylo krásné a líp by se na to koukalo. Úplně stejně tak nechápu pointu Grishaverse loga, Prohnilé město, Trnitá řeč a Zjizvený král ho mají. Šest vran ne. Proč? V zahraničí nemá ani Prohnilé město to logo, tak když už to chci někam dát, tak na všechno. Že jsem detailista? Tyhle malé detaily tvoří celek, který mohl být dokonalý, vzhledem k tomu, že Zjizvený král se jmenuje, tak jak má a ne Král a démon. Tenhle rozsáhlý svět, který má tisíce fanoušků po světě mohl vypadat dokonale i u nás. Ráda bych se pyšnila tím, že naše země má tyhle knihy krásně zpracované, ale pardon, když to vidím pohromadě, tak ne díky.
Já vím, že jako hodný čtenář bych si neměla stěžovat, ale tohle je další věc, která mě zrovna nenechává chladnou. Opět jsme u toho, kolik času investujeme do knihy a po přečtení nám zůstane tohle? Mě osobně je z toho smutno. Já vím, že knihy jsou na čtení, ale knihovna je svým způsobem i ozdoba bytu pro potěchu. Nevím, jak vy, ale já jsem schopná sedet na gauči a pozorovat knihy, prostě se kochat pohledem na ně.

Po jednom přečtení by kniha rozhodně neměla takhle vypadat a mě zaráží, kolik lidí ji má v takovém stavu, a to mi nepřijde jako chyba čtenáře, vzhledem k tomu, že většina těch lidí knihy ani nevozila, ani s nimi nemlátila nebo něco takového. Udělat knihu u které se nemůžete ani dotknout obálky, co dotknout. Mě ten nápis slezl jen díky tomu, že jsem ji zasunula mezi ostatní díly, přitom si dávám pozor, abych se ho prsty ani nedotkla.

Tady máte fotku toho, jak nápis vypadá u různých lidí a to už jsem viděla i fotku, že z takové Nevlastní sestry od Jennifer Donnellyové, taky leze písmo dolů. Za tohle my dáváme peníze? Mám pocit, že to bylo na loňském Humbook festu, kdy bylo CooBoo na horkém křesle. Já tam nebyla, já lovila ty obálky, ale prý se tam nadneslo, že takhle se opotřebují obálky po jednom přečtení a prý zpětná vazba od CooBoo byla to, že alespoň jde vidět že je kniha čtená. Pardon? Co to je za bullshit? Mám knihy, které jsem četla vážně nesčetněkrát a jsou krásné a drží. Jenže evidentně někdo potřebuje omluvu pro to, že něco podělali.

Nevím co je na tom pravdy, že to tam vážně padlo, ta odpoveď, ale pokud ano, tak mě to docela mrzí a je mi to líto. Protože takový člověk asi evidentně nikdy neměl knihu, kterou by měl rád, protože pokud máte knihu rádi, tak nechcete aby vypadala, jako vyhrabaná ze dne kontejneru. Ale ať je to jakkoliv, tak to nemění nic na faktu, že tohle by se dít nemělo a mělo si to nakladatelství pohlídat. Nechce se mi nějak uvěřit, že to byl tehdy pokus omyl nebo se prostě opět čekalo, jestli to potichu projde. Přece jen, co já jako čtenář s tím zmůžu? Vyreklamuje mi to někdo? Vymění? A za stejnou, co se zničí po dalším přečtení?

 
To že většina našich nakladatelství si musí nacpat logo na obálku i za cenu toho, že to nevypadá úplně vzhledně jsem si už zvykla, ale tady jsme opět u toho, že na co se dělají zásahy do něčeho hezkého? Už na první pohled mi přijde ta česká varianta, jako jedna z těch lowcostovějších.

Je skvělé, že koupili originální obálku, tady přijde jedno velké ale, ALE pokazili ji na takových banálních detailech. Já chápu, že asi písmo bylo drahé, nebo prostě stylisticky se náš název nehodil nebo nevypadal dobře s daným fontem, takže se ho rozhodli nahradit, ale proč když ho nahradili tam dali takový vzorek na to písmo?
To písmo je totálně zazděné zlatým typem vzorku, co se dost často ve starých Photoshopech vyskytoval v základech a to překrytí je za mě osobně hrozné. Zatím co originál je hladký a zlatý, tak u nás se tam dal mačkaný vzorek, co to na rozdíl od originálu zazdil, protože v originále, je to krásně sladěné, zatímco my tam máme naservírovaných několik druhů zlata. Proč?

To samé jsou nesmyslné stíny, co se na knize objevují na hadovi. Nevím z jakého světa, dimenze nebo odkud ty stíny přicházejí, ale listy hází stín dozadu, tak proč písmo dělá stín dopředu? Zkroťte si tam toho Darklinga s tou temnotou, protože tohle, je proti fyzice i racionálnímu rozumu, hlavně když ten podstatný stín, co tam měl být chybí a to, že by had měl vrhat stín na písmo, kde ho podchází. Celkově ta obálka není ani vycentrovaná a takhle vypadá v pořádku, když nevidíme nebo snažíme se nevidět ty detaily, ale v samotném použití na knize není ani vycentrovaná a posunutá k hřbetu. A hřbet? Místo & tam je klasické a což podle mě je docela do očí bijící, vzhledem k tomu, že by se to mělo držet jednotného vzhledu.

Celkově je tohle další obálka, kterou můj rozum prostě nepobírá a to mám jen základy grafiky, vlastně to co jsem se sama naučila a ten stín tam umím udělat. Jak je teda možné, že špičkový grafik co pracuje pro nakladatelství, udělá takové hrubé chyby? A jak jde vidět vzhledem k pár příkladům, které jsem dala výš, se tyhle věci dějí běžně. Já chápu, že člověk co nedělá grafiku, není detailista, nezkoumá to ani si toho na první pohled nevšimne, ale tohle snad mělo vidět víc lidí než jeden-dva než to šlo do finálního tisku.

Šaty dělají člověka a obálka dělá první pohled na knihu.

Možná to vypadá, že kritizuji jen Fragment s CooBoo. Je to tak. Z velice jednoduchého důvodu. Jsou to dvě nakladatelství od kterých mám nejvíce knih a tak ty chyby vnímám častěji. Od takového Hostu, Arga nebo Yoli mám jen pár knížek a nikdy jsem se ještě nesetkala s tak (podle mě) fatálními chybami nebo změnami. Já nemám nic proti změně obálek když je to k lepšímu, ale to, co kolikrát některé nakladatelství předvedou je spíš změna k horšímu.

Celkově pokud dělají změnu, tak si myslím, že grafik/ ilustrátor by měl vědět, o co v knize půjde. Už jen vzhledem k tomu, že Alina v Griše není celou trilogii bruneta, Winter je černoška a takové další detaily, co prostě čtenář zachytí a díky tomu, že buď někdo neinformuje grafika, protože ten samozřejmě pracuje s tím, co mu nakladatel poskytne, tak se stávají různé faux pas co v závěru na obálce vyzní strašně. Protože já osobně na whitewashing nepohližím zrovna dobře a celkově jsem pro zachování toho, že pokud to tak autor chtěl tak to tak má být a ne že marketing myslel. Pak lidi koukají a diví se, že ten člověk je takové nebo takové barvy. Zdravím tím Adriana (Renegáti).

Takže jak mám být vděčný čtenář?

Přečíst a pochválit nebo být zticha? Pardon, ale je to věc, na které mě záleží a zticha nebudu. Pochopím pokud někdo to dokáže přehlížet nebo je mu to prostě fuk a podle něj já a lidi jak já řešíme kraviny, ale pokud mám něco ráda, tak mi záleží na tom jak to vypadá a proč když u některých knih to jde udělat pořádně, tak proč u ostatních ne?

Ano, pořád mám možnost koupit v zahraničí, ale to fakt máme vše kupovat v zahraničí? Teď s velkou pravděpodobností si někdo řekl v duchu, že ano. Jasně že můžu koupit v zahraničí, ale myslím si, že čtenáři mají právo na to aby ty knihy byly udělané pořádně a je jedno jestli jde o detaily u obálky nebo v textu. Kdyby něco pokazili v textu, hrubky, překlepy viz Zlodějský tanec, kdy mužská postava mluví o sobě v ženském rodě. A bylo by to časté jak chyby u obálek, tak by jste u toho taky zavírali oči?

Pořád chci nakupovat knihy v Česku. Ročně za ně utratím hodně, možná víc než je zdrávo a dělám to ráda a občas i bez výčitek a ráda bych u toho zůstala. Nevím jak to máte vy, možná podle vás hrotím, ale chci kupovat knihy, podporovat naše nakladatelství, knižní série co si u nás zaslouží dovydat, dotisk a tak dále, ale prostě nemíním být za vše vděčná. Zaplatila jsem za to, přečetla si je a mám právo říct svůj názor, takže prosím lidi, pokud se vám něco nelíbí, tak prostě nemlčte. Pokud to neřekneme my, tak se nikdy nic nezmění. Je mi jasné, že tyhle chyby se vyskytují i u jiných nakladatelství, to že na to upozorňuji jen u těchto má svůj důvod, který jsem vysvětlila výše a nemyslím to jako nějakou zaujatost vůči nim. Jen prostě mám od nich nejvíce knih díky kterým to můžu častěji porovnat a častěji se setkávám s těmi chybami.

Platí to tak u všeho, takže já svůj vděk projevím tím, že podám kritiku i pochvalu. Tím, že si knihy kupujeme vkládáme do nakladatelství důvěru, že naše peníze za ten jejich produkt stojí a nemohou se divit, když pak kritizujeme i jejich práci. Ne za všechno a vždy může autor.
Menší dovětek k Holubici a Hadovi. Vzhledem k tomu, že článek jsem rozepsala už v úterý a já vždy prosím holky aby mi to zkontrolovali, protože češtin tak to trvá než to vyjde. Přesto že Cooboo napsalo krasný článek o tom jak jim přišla obálka vcelku a ne ve vrstvách, tak si myslím, že tohle by měl zkušený grafik umět nahradit bez sebemenších potáží. Vím, že zásahy do obrázků nejsou sranda a takové fotomontáže se můžou pokazit, ale přesto si trvám na tom, že se tam i s tímhle faktem vyskytují chyby, které s odstraněním původního písma nesouvisí.

Dále bych taky chtěla poděkovat lidem co mi poskytli fotky do článku a to: @tyrkysoveknihy @storyhuntress @rada.ctu @homey._.bookshelf a @avetyskova za informaci, že se odlupuje i Nevlastní sestra. Všem moc ještě jednou děkuji.

12 komentářů:

  1. Konečně někdo tenhle článek vydal! Sama se na něj na svém blogu chystám, protože už mi to taky začíná pěkně štvát. Já mám od CooBoo celý Skleněný trůn a nápisy mám tak odřený ... Naprosto souhlasím s celým článkem, může se stokrát říkat Nesuď knihu podle obalu, ale když jdeš do knihkupectví, první co vidíš je prostě obálka. A dobrá obálka prodá knihu.

    OdpovědětVymazat
  2. Skvělý článek a naprosto s tebou souhlasím!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, to jsem psala já, nějak s tím bojuju ��

      Vymazat
  3. Skvěle napsané! Naprosto souhlasím ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Máš to podle mě fakt suprově napsané a se vším souhlasím (kromě teda té sestry, ta se mi neloupe :D) a fakt se mi nelíbí přístup nakladatelství v poslední době. Hlavně tedy Fragment dost pokulhává a knížky od nich jsou, co se grafické stránky týká, fakt zbytečně odflaklé (ale ono ani v té textové formě to není nic moc...)
    myslím, že by se s tím mělo něco dělat...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel s češtinou kolikrát bojuji i já, takže nejsem adept který by měl soudit. O to je horší, že ty chyby, hrubky a překlepy kolikrát vidím i já a to je co říct.

      Vymazat
  5. Skvělý článek, naprosto souhlasím, mě tuhle zase namíchlo, že mi přišly knihy Šest vran a Prohnilé město. Všechno v pořádku, ale na hřbetu Šesti vran je název obrácený na pravou stranu, u Prohnilého města na levou. Je to přece jedna série! Já jsem z toho doteď neskutečně namíchnutá a přitom by náprava zabrala ani ne minutu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsi mě docela překvapila. Já mam stejný směr u vran i města, ale zas ten směr krále a trnité mě docela dostavá. Ale máš pravdu, je to věc co zabere minimum času. To máš nějaké jiné vydaní?

      Vymazat
    2. Zdravím a dovolím si to trochu upřesnit. Nakladatelství MUSELA názvy otočit a nerozhodla o tom samay nýbrž lidé nad nimi. Oni totiž také nemohou rozhodovat o všem a to otáčení obálek proběhlo v celém AlbatrosMedia. Další díly sérii vydané do určitého data otočené nebyly - měli tam časový rozestup do kdy ještě mohli dovydat většinu s nápisem na stejnou stranu, jako mají předchozí díly a skutečně takto několik sérií vyšlo. Pakliže se to ale do určitého data (a teď bych kecala jak dlouho na to bylo, ale rozhodně to nebyla otázka třeba měsíce - rozhodně déle) vydat nestihla, název se pak otočil. Není možné čekat třeba rok a dovydat všechno stejně. Chápu, že vás to štve, ale myslím, že nakladatelé se taky neradují, že některé série vyšly takto. Rozhodně to ale není nějaký jejich rozmar nebo výmysl.

      Vymazat
  6. Paráda! Jo, je to shrnuté bezvadně, a ty ilustrační obrázky mi teda daly zabrat, vidět jich tolik pohromadě... až mě z toho mrazí. Třeba zahraniční obálky ke Griše jsem doteď netušila jak vypadají, a kdyby se vydaly právě ty zahraniční, tak by mě to zaujalo víc. Teď vůbec opomijím to, že třeba prostě na tu obálku nemusely dostat práva, ale ty zahraniční působí prostě mému oku lépe. Holubice a had to je další propadák, že ten font bije do očí, a vypadá to nepřirozeně. Stejně tak souhlasím i s tím, aby měly knihy stejný rozměr a seděly znaky jako je logo, jméno autora... asi bych měla pochopení, kdyby to vydalo jiné nakladatelství, ale takhle to naštve. Obálku z které mám momentálně obavy je Crescent city od Maasové, tak jsem zvědavá, jak tohle dopadne, protože mám doma verzi v angličtině a potřebuju ji mít i v češtině.

    A celkově k článku - vůbec neberu v potaz argument, že na obálce nezáleží. Já vím, jasně - nesuď knihu podle obalu, to známe, ale knižní trh je docela rozsáhlý, takže obálka je prostě první lákačkou, a přesto nejede vlak. Když to dobře vypadá, člověka to zaujme, a rozhoduje to o tom, jestli po té knize sáhnu, a dostanu se ke čtení anotace.

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj, skvělý článek. S tvou myšlenkou plně souhlasím. Musím se přiznat, že tak velké problémy s Grishaverse nemám, protože většinu knih mám od slovenského Slovartu. Šest vran tam je v paperbacku a ano, i tady je na Prohnilém městě/Kráľovstvu podvodníkov logo Grishaverse a na jedničce ne. Nicméně mi to dost vynahrazuje fakt, že Zjizvený král a Griša jsou stejně velké a Griša má i pěknou obálku (tu novou americkou, modrou s jelenem). Trnitou řeč mám česky, ale ta si ten velký formát zaslouží, protože v menším paperbacku by prostě nevypadala tak hezky.
    Sloupávání písmen je problém všech paperbacků od CooBoo, takže i knih od Sarah J. Maas. Všechny dvory mám zničené. Krutého prince už jsem ale zachránila, a to obaly na knihy. Stačí i jenom obyčejný obal na sešit a nic se neseškrábe :). A s Nevlastní sestrou tento problém nemám.
    Co mě ale dost tíží je rozdílní velikost knih od Fragmentu. Většina nakladatelství má nějaké základní dva tři formáty knih, mezi kterými střídají (CooBoo, Yoli, Host). U Fragmentu mi ale přijde, že prostě náhodně losují formáty knih. Počínaje Grishaverse, pak tu máme velikost série Janičky, ke které aspoň sedí Kulti (s předpokládám, že i Malechyn, ale toho ještě nemám doma). Pokračovat můžeme Kletbou vítězů, která mi k žádné jiné knize nesedí. Pak Klan, stejný problém jako Kletba, ale jiný tvar. A nakonec velikost Krásek a Čtyř mrtvých královen. Chápu, že hodně lidem je to jedno, ale já mám prostě ráda, když můžu dávat stejně velké knihy vedle sebe. Jasně že všechny knihy nemusí být stejně veliké, ale je fajn když se prostě nakladatelství něčeho drží. Pak se někam marně snažím narvat Kletbu Vítězů a všude je jako trn na oko. Nepracuji v nakladatelství, takže nevím, podle čeho se velikost vybírá. Proč to ale u spousty nakladatelů jde nějak držet v harmonii a u Fragmentu ne, je mi záhadou.

    OdpovědětVymazat
  8. Skvělý článek! Díky a sdílím!

    OdpovědětVymazat