Zní to možná trochu divně, jenže je to svým způsobem pravda. Nechci teď rozebírat jen bookstagramy, ale celkově vám přiblížit, jak jsem s k tomuhle všemu dostala. Možná někdo uhodl už podle obrázku, ale začínala jsem na blog.cz, je to dokonce screen mého bývalého blogu.
Je to asi jedna z nejstarších stop, které jsem zanechala na internetu. Jak já si v té době myslela, jak jsem skvělá a úžasná. Teď se tomu musím smát, protože aktuálně si v rámci psaní vůbec nepřijdu dobrá, ale tehdy jsem měla ještě tu dětskou naivitu.
S blogem jsem začala před více než 10 lety, alespoň co archiv ukazuje. Tak trošku si myslím, že jsem něco smazala a nejspíš ten rok původu bude ještě starší. Paradoxně si přesně pamatuji proč.
Tehdy jsem už létala s hlavou v oblacích nebo spíš v knížkách a čmárala si do sešitu svoje příběhy a doufala, že někdy budu slavná spisovatelka (ano, další paradox, který jsem přiživovala ještě několik let).
Spolužačky v té době mé zdrapy papírů, na kterých byly ukázkové Mary Sue příběhy, hltali a já tím pádem v tom pokračovala. Doba internetová se ale podepsala i na tomhle a nikdy jsem nemohla mít dementnější nápad než to povýšit na jinou ligu a publikovat to na blog! Ano, upřímně přišlo i dementnější období a to byl Wattpad, ale o tom někdy jindy.
Takže jsem založila blog.
Základní šablona, gify do menu, minimálně tři neladící barvy, nejlíp blikající myška a antivir se radši neřešil, vzhledem k tomu, co za všechen bordel jsem byla tehdy schopná stáhnout.
Nejvíc vtipné je, že jsem už v té době začínala provokovat s Photoshopem a cpala jsem si podpisy do svých sračkoidních koláží. Myslím si, že i lidi s IQ 40 by něco takového u sebe nerepostli, takže nechápu, proč jsem tam ty podpisy dávala. Samozřejmě musíte si představit jak pubertální Ebinka v té době na to byla hrdá.
A tohle se se mnou vleklo hodně, hodně, hodně let. Časem jsem přicházela na to, že moje příběhy jsou na hovno, bohužel jsem to pořád nevzdávala, ale začala jsem do toho plést i pokusy o recenze. Jo, o něco takového jako recenze se snažím i v této době, ale pořád úplně nemám odvahu tomu říkat recenze.
Jenže jak to vypadalo v té době? Recenze měli kopu blikajících hvězdiček, do teď se divím, že mi nepřišla žaloba za někoho epilepťák a počet hvězdiček byl podle toho, jak se mi to líbilo, ale v té době mi přijde, že se mi líbila každá sračka. Dále nejlíp několik odkazů na YouTube a napsané jo bylo to fajn.
Upřímně doufám, že nikdo nikdy nespatří původní blog a prosím, pokud mě z něj znáte, tak se tvařte, že ne. Děkuji.
V té době jsem byla neskutečná Drama Queen, kterou nikdo nechápe a nikdo jí nerozumí. Puberťačka s ještě horší gramatikou, než mám teď a velice ráda jsem psala nesmysluplné úvahy, před kterými by se nestyděli ani vaše staré facebookové statusy, co vám vyskakují ve vzpomínkách a o kterých se tváříte že neexistují.
Pro pobavení a ukázku jak moc zlé to bylo:
Ano, jsem vážně hrdá na to, že jsem to tak dokázala posrat a být taková truPka. Můžu být totiž, alespoň špatný příklad když už nic jiného.
Pak blog díky bohu upadl do zapomnění. Psala jsem si do šuplíku, občas vedla deník a docela dlouhou dobu se držela od psaní na sítě.
Od té doby jsem založila pak ještě několik blogů, pokaždé skrz nějakou jinou blbost nebo spíš chvilkové nadšení pro "něco".
A teď jsme tady.
Mám za sebou přes rok na instagamu, kde jsem aktivní a myslím, že už oficiálně mu můžu říkat bookstagram. Myslela jsem, že mi to nevydrží, ale i když občas mám z té komunity nervy, tak to zbožňuji. Je úžasný pocit někomu doporučit knihu, najít někoho koho doopravdy zajímá váš názor na příběh a nejlepší pocit je, když si ten člověk tu knihu na vaše doporučení doopravdy užije.
Nějakou dobu ale pozoruji, že už mi prostě ty příspěvky nestačí. Někdy se chci víc rozepsat, víc obhájit svůj názor, napsat klidně dementní úvahu o něčem co nesouvisí úplně s knihami a vlastně nebylo kam.
Ano, byl tu pokus o tohle v létě, ale asi ještě nebyla ta správná doba a možná ani teď nebude a po pár článcích to vzdám. Jenže to teď nemůžu vědět.
Takže jsem tady.
Nový web.
Nový prostor.
Pořád ta stejná Ebi, která chce ventilovat svoje sračky.
Jak já mám ráda internet.
0 Comments:
Okomentovat